Duben 2007

OD ČTVRTKA AŽ DO NEDĚLE

30. dubna 2007 v 2:09 | MirT
... uhání čas do ... pryč :-) ještě mi při neděli zbyl nějaký Myslivec a to je pane super Věc! Takže ve čtvrtek jsem nalepil dalšího krasavce pro Den Braven, zatímco Tomáš usínal v dílně, pěkně v chládku u standardních cedulí. Venku peklo slunce a fólie byla měkoučká úplně strašně, takže to bylo strááášně vzrušující.
Na rozpálené kapotě se voda s kapkou jaru odpařovala jako z plotny a při pokusu vytlačit z pod samolepky vzduch člověk nepřekvapivě zjistí, že je měkká jako právě zavadlá barva.
(Na obrázku je jeden z jarních krasavců lepených v autodílně u Marka.)
Lepení tohodle auta když člověk spěchá a jde mu to od ruky trvá cca 4 hodiny. Tentokrát 6. Ale bylo to celkem v pohodě. Po dvou hodinkách jsem byl tak vyvztekaný, že to dál nekulminovalo a tak nějak to šlo. Příjemným vytržením byl Jack Kerouac osobně. Představ si! Asi měsíc čtu jeho knížky (nedaří se mi v knihovně dopídit jeho "Na cestě" ale "Dharmoví tuláci" a "Andělé pustiny" byli také super). No a tenhle ten Kerouac, v posledním období života http://ld.johanesville.net/kerouac stojí u branky a chce půjčit dvoukolák. Protože o padesát metrů dále v ulici je ubytovna klientů Armády spásy, jsem zvyklý poslouchat od somráků za plotem různé průhledné příběhy rád si vyslechnu i tenhle. Kerouac (opravdu tak vypadá!) je však přesvědčivý a rozhodně to není klasický klient A.S., tenhle se umí perfektně vyjadřovat! Jenže dvoukolák je tatíkův ... ten právě přichází, takže Jackovi stačím poradit aby mu zopakoval to co mně a o A.S. se zmínil až na konec nebo nejlépe vůbec. Chlápek okamžitě pochopil situaci a naprosto se do své role prosebníka položil. Jenže otec má své zkušenosti a klidně by ho nechal mluvit půl hodiny a pak by klidně odešel .... a nic. Tak se do toho vložím a za chvíli si chlápek odváží svůj pařez na trakaři. Má z něj tesat nějakou plastiku nebo co. Umění je třeba podporovat. Co dodat ... snad jen - trakař vrátil jak slíbil ...
O hodinu později přijel Boris a přivezl mi opravené sluneční brýle. Udělal mi radost! Jenže teď musím já na oplátku zapracovat a to co nejdřívě na projektu "POLEP TDR" (zase motorka!), který máme rozdělaný už půl roku. Vychutnáme si zmrzlinu, kterou Boris donesl včera v nějakém maxibalení a jdem si po svých. Polepené auto odevzdávám těsně před pátou odpoledne. Skočím domů na vynikající Jitčinu vločkovou polévku a se zatnutými zuby jedu zpátky na dílnu. Jak jsem řekl, už jsem se dnes vyvztekal a podivuhodné vlastnosti rozehřáté fólie mám v ruce. Mělo by to jít. V počítači jsem provedl vyznačené změny polepu z předchozího dne, vyřezal vše znovu z laciné samolepky. Zlomyslné odchylky se objevily zase na jiných místech ... Znovu jsem to přiupravil ale tentokrát jsem to vyříznul naostro. Práce mi šla kupodivu od ruky. Ve 22.00 bylo hotovo. Není to přesně podle originálu, ale v rámci svých možností jsem odvedl dobrou práci a basta! Cestou domů si dám cigáro a těším se na pátek. Ve 14.00 si vyjedeme na motorkách a dopoledne stačí jen zabalit pár hotových cedulí a odvézt je do Den Braven.
Pátek začíná blbě. Pepovi z tiskárny musím nafofrovat ke korektuře nějaká svatební oznámení, která vypadala, že nespěchají. V pažoutovi mi neustále bliká kontrolka s nápisem "airbag". Marek říkal, že až se spálí žárovka tak bude po poruše. Tak čekám. Balení cedulí neodsejpá jak jsem si myslel. Tatík chce abych mu přitáhl přívěsný vozík a do toho dalších pár maličkostí, které mi narušují program. Jsem zase vzteklý. Časový harmonogram se hroutí. A na začátku toho je ta blbá oranžová kontrolka ... blik ...
Jsem maximálně nespokojený. Zase se přiřítím do garáže pro motorku na poslední chvíli, zpocený na sebe budu rvát kožku, hledat věci ... na benzínce mě to kupodivu přejde. Téměř podle plánu vyrážíme ve složení Tomáš, Konvajs, Marek a já. Cíl - Motobazar Pavelka Olomouc na čumendu. Páteční cestu před prodlouženým víkendem na Olomouc a skrz snad netřeba komentovat. Ale přece jen ... byla to HRŮZA! V bazaru je kupa mašin. Každý si vybral.
Marek XJR 1300, Konvajs Stroma, Tom si ještě pořádně neužil Fazera takže nic a já jsem se nadchl pro každou starou vránu, u které by mě nemrzela přestavba a taky u nádherného, červeného Triumpha Daytony jen za 102.000,- !!! i když na fotce je úplně jiný Triumph. Ale anglická motorka, je anglická motorka - viz fotka (Konvajs jde zprudit nějakého "přijedševšího" majitele Stroma, Marek správně přemýšlí kam na jídlo, a hlavně - ta anglická motorka!):
Na jídlo jsme se přesunuli nejprve do Dolan, hospoda na idylickém rynku je však zavřená tak jedeme na Svatý Kopeček do hospody v zatáčce - "U Macků". Super zahradní restaurace, obsluha poměrně příjemná, jídlo taky. Jen Konvajs má drobné výhrady k nedosmaženosti plněného bramboráku - nic nového, všechno špatně (... ten bramborák je málo bramborovej, to kyselo je málo kyselý ...). Je poměrně hodně pozdě, takže Marek s Tomášem fičí nejkratší cestou k domovu. Já s Konvajzem se držím původního plánu - "Kontrola jara v Kotěhůlkách ". Bereme to přes Jívovou, Domašov, Moravský Beroun po hranici vojenského újezdu Libavá. Příroda absolutně nádherná. Cesta absolutně děsivá.
Do M. Berouna přijíždíme vyklepaní jako Startky. Pak už to jde. Cesta je rychlá, kvalitní. Odsejpá to. S přicházejícím večerem se hodně ochladilo, ale je to snesitelné. Večerní vlhký vzduch motorům chutná, příjemně nadupaně vrní. 90km/h je tak akorát. Chvílemi mám pocit, že Konvajs si není tak úplně jistý kam se to řítíme, ale neřeším to. Trochu mě bolí v zádech. Připisuji to na vrub spíš rannímu stresu než hrbatým cestám. Domů přijíždíme kolem půl desáté. Mám toho právě dost, ale jsem spokojený, zítra bych jel klidně znovu!
V sobotu mě ale čeká oprava střechy na rodinné chatě. Otec mě opět překvapí. Tentokrát tím, co vzal ssebou pro účely opravy. Z nějakého mně neznámého, pro něj asi tak nějak z úsporného (?) důvodu, vzal staré narezivělé hřebíky, svinovací metr co mu chyběly asi dva centimetry na začátku a daších 5cm bylo dost odřených - do nečitelna a tupé štípačky s rukojeťmi téměř u sebe.Lepenka, pískovaná a naštěstí nová byla už na chatě. S touto neblahou výbavou jsem se pustil do díla. Byl krásný den, sluníčko svítilo, ptáčci zpívali :-) ... byl jsem ale překvapen sám sebou, práce mě bavila. Užíval jsem si to a v rámci možností jsem pořádně ukotvil držáky okapů, přeplátoval je kusy hliníkového plechu, který otec našel ve sklepě.
Noc doma, na sídlišti jsem strávil po kerouakovsku ve spacáku na balkóně. Snad mi sousedi odpustí moje chrápaní. V neděli jsem chtěl rodinku vytáhnout na Svatý Kopeček do ZOO a taky do restauračky v zatáčce "U Macků". Jenže dnes byla zima jako v Norsku a trochu pršelo, takže jsme se skromně vydali jen do arboreta v Novém Dvoře u Opavy.
Kromě mne to však nikoho moc nebralo. Starý skleník je zrušen a dokud se nepostaví nový, je expozice značně omezena. V pavilonu byla výstava obrazů a zajímavá výstava toho co zbylo ze světových válek ve dřevě stromů - různé projektily, dělostřelecké hlavové zápalky, střepiny a taky výsledek toho co se stane s pilovým listem katru když narazí na tento "materiál". K procházce parkem jsem nakonec přiměl všechny. Mně se tam líbilo. A vonělo to tam. A kdyby do parku zasvítilo slunce a rozehřálo ty borovice, douglasky, smrky, sekvoje ... tak to by byla teprve vůně. Tak neváhej a až zas zasvítí a zahřeje tak si tam zajeď na procházku. Navíc pár metrů odsud je restaurace o které je zmínka ve článku SOBOTNÍ VYJÍŽĎKA ... Ještě si neodpustím nějaké to kvetení:
... při průchodu pokladnou jsem si všiml tradiční akce, která stojí za to i přes davy lidí, na které tam narazíš:
... no a chtěli jsme teda na oběd do té hospody z článku, ale byla tam rezervace u každého stolu, takže jsme fičeli zpátky až na "Kukačku". Mraky se začínaly trhat a nakonec se vyklubal hezký den. Na "Kukačce" dělají skvělého španělského ptáčka - měl jsem posledního. Taky si tam rád dávám plněné povidlové taštičky polité máslem, posypané cukrem a skořicí, to vše v malé oválné mističce a k tomu čepovanou kofolu. Moc neslintej a zajeď tam, nebo skoč do obchodu. Ty taštičky jsou polotovar od Nowaca (pro jistotu je máme pořád v mražáku:-). Nezapomeň na tu mletou skořici, máslo, cukr a kofolu. Taky tam mají čepovaný Birrel a presso a "hotovky" a minutky a jídla na objednávku a často tam stavějí motorkáři co jedou z Opavy na Skřítek nebo někam na Olomouc. A pokud zrovna nefouká tak je z terásky hezký výhled do kraje a na volně se pasoucí koníky na louce přes cestu. No a teď to bude taky hospoda z článku:
Je strašně hodin! Zítra normálně makám, ale ještě sem chci strčit jednu důležitou novinku, kterou jsem vypátral v souvislosti s pokusy nadšenců oživit Těrlický okruh (na letáku je www kde najdeš vše, včetně plánku trati!):

KONEC ZDI, AŤ ŽIJE PLOT !

25. dubna 2007 v 22:47 | MirT
S radostí oznamuji ukončení projektu "Tatova zeď" nyní "Tatův plot" - viz zmínka a foto v článku "PÁR POSLEDNÍCH DNŮ ...". Na této akci jsem se v podstatě podílel jen očištěním pár cihel, objednáním kontejneru, písku, dovozem cementu a spoustou "dobrých" rad. Přesto plot stojí a vypadá dobře, snad méně sloupků ... je však třeba ocenit spoustu času, kterou tatík akci věnoval, přestože je jaro a raději by kutal na zahrádce. Speciální dík Jiříkovi a samozřejmě Arnoštovi - "stavebnímu dozorci" a odborníkovi na cement, vápno, štěrk a písek. Bez toho by to nešlo! ;-)

NICOTA

23. dubna 2007 v 20:45 | MirT
Je pondělí a mám "Nicotu". V práci jsem podal zanedbatelný výkon, bohužel to mělo špatný vliv i na Tomáše. "Nicota" je směs lenosti, otrávenosti, nezájmu. Léčím ji právě teď Myslivcem. Původně jsem tento stav chtěl poléčit tím, že se půjdu odpoledne projet na motorce nebo tím, že bych umyl a navoskoval auto. Nic z toho se nestalo a tak tu po ztraceném odpoledni sedíme ... s Myslivcem a přemýšlíme co mě dnes nakazilo ...

CHLAPI ZMIZELI !

22. dubna 2007 v 22:19 | MirT
Jo, už je to tak. Chlapi jsou pryč. Balkóny hotovy. Posledních pár dnů už nám bylo docela fuk jaký bude konečný výsledek rekonstrukce. Měl jsem pocit, že už se na tom docela trápí. Vždycky něco málo udělali, pak to trochu pokazili, trochu opravili a tak pořád dokola. Třeba kachličky "s křížkem" - co je předělali, jsou o fous výše než by měly a čerstvě natřené zábradlí nese stopy pracovních bot. Ale konec dobrý ... nebo možná lépe: "... dokonáno jest"?! Včera - v sobotu rozebírali lešení. Odpoledne jsme šli na oslavu k Markétě, no a když jsme večer přišli, bylo hotovo. Ještě večer jsem lodžii nadšeně zametl, vysál, vytřel! Ráno jsem pak umyl okna připevnil ratan a pak koukal na MOTO GP v Turecku.
Odpoledne jsme s Jitkou vyrazili na krátkou procházku. Cestou jsem se rozhodoval jestli si mám vyjet na motorce nebo zajít do Družby na pivo. Vyhrálo sice pivo, zato jsem se z terasy mohl koukat na ty co zvolili vyjížďku a litovat své lenosti. V Družbě je nová obsluha a moc to neodsejpá. Ne že bych potřeboval na svoje dvě piva nějaký extra kalup, ale bývalo to mnohem, mnohem (!) lepší.
Je pondělí, Chlapi balej:

PÁR POSLEDNÍCH DNŮ ...

15. dubna 2007 v 0:59 | MirT
... už jsis myslel, že jsem se na to vyprd co? Nééé, jen jsem toho měl fakt hodně. Pracovní maraton začal restem z minulého roku, kdy se nám na podzim kvůli nízké teplotě nepodařilo nalepit zadní dveře kamionu, co má na výšku přes 4 metry a díky tomu se nám pak nikam do tepla nevešel. Tehdy to byla panečku akce! Ten náklaďák měl ložnou plochu vyrobenou na zakázku. Borci se krapet sekli a udělali mu tu skříň o něco větší. Přišli jsme na to když jsme tu věc chtěli nacpat do Milanovo haly a nevešla se nám tam. Jakpak by to dopadlo, kdyby s tou předpokládanou výškou ten chlápek vletěl pod nižší most? Možná by to trochu štípalo :-) ... rozhodli jsme se tehdy že to zkusíme nalepit venku. Svítilo sluníčko bylo těsně nad +10°C, pak slunce zašlo ... byli jsme v půlce lepení modrého podkladu. Prasklo to jako starý nátěr a 600,- za fólii bylo v trapu. Jo a malý Jitčin žebřík jsme museli mít postavený na valníku abychom vůbec dosáhli až nahoru. Hotová akrobacie. Akci jsme odložili na neurčito. Koupil jsem pořádný žebřík - cca 3000,- nosič na střechu 2500,- a pustili se do toho teď na jaře - po mnohých urgencích od kluků z HSP kdykoli zasvítilo slunce a teplota se zatřepotala kolem desítky. Počasí bylo nádherné, skoro nefoukalo. Nejhorší při práci na žebříku je, nezapomenout, že člověk stojí na žebříku. A to není sranda! Soustředíš se na přesnou prácičku čtyři metry vysoko a pak prostě uděláš krok stranou ... a uááá ..., tudž!!! Trvalo nám to celé asi pět hodin a nejhorší bylo, že tato zakázka byla už půl roku zaplacena a dávno utracena :-) Tady to máš:
... pak přišel pátek a Martin se rozhodl, že nastal čas nalepit mu na jeho vymazlenou Yamahu TRX zkrášlovací samolepky. Půl roku se mi na dílně už válí speciálně objednávané fólie pro tuto a Borisovu akcičku, neustále je hledáme a přemisťujeme aby nedošly k úhoně, neb metr toho samolepícího nesmyslu stojí 322,-. Už to v dílně s Tomášem dýl nechceme. Takže je pátek, Tomáš dávno doma. Zkusmo vyříznu ten Martinův patvar ze zbytku levné fólie, pak plotr seřídím na tu drahou, posbírám vercajk a vyrazím do akce. Cestou do Martinova (a Vlaďčina:-) obýváku, kde má ten šťastlivec TRXo, na dvorku nalepím na Jardovo TDM tu nešťastnou samolepku TDM (viz článek "NEJÍZDA") a pro jistotu mu přelepím i starý, puchýřovatý nápisek na kapotce (stejně by mě to neminulo) - vše od oka, takový jsem já ... machr :-). Martinovi stejný nápisek lepím nad brzdové světlo - podle fotky snad taky rovně a to hlavní stříbrné "flahajzy" na podsedlovém plastu, v podstatě taky od oka (machr jsem). Vlaďka se připravuje na nějakou hodně důležitou zkoušku. Snad aby mohla léčit pacienty jako jsme my ... Martin se chlubí čerstvě zbudovaným pódiem v rohu obýváku, na kterém pak bude nasvícená či podsvícená stávat mašina. Říkám si, co by měl postavit pro Vlaďku když pro motorku staví pódia, snad rozhlednu? :-) v obýváku! Tady jsou ty blbosti co jsem vylepil:
... o víkendu jsme pak s Jitunkou vyrazili k Hájnickým rybníkům na jarní vycházku. Je to naprosto kouzelné místečko. Díky údolí neslyšíš žádné civilizační ruchy. Není tam signál T-Mobile. A jaro se předvádí jak to jen jde:
... cestou zpět jsme vyšlápli nahoru až ke skládce stavebních odpadů na Cvilíně. Někdo skládkování zahájil na kraji lesa už hodně dávno. Planá třešeň o průměru dobrých 15 centimetrů, vysoká asi 5 metrů prorostla skrz pneumatiku (vyrobenou v GDR!), takže na následující fotce to není pneumatika na pařezu a ta cihla tam není 5 minut. Na všem je mech a lišejník. Okolo musel být dřív pěkný binec ale příroda vše milosrdně skryla ... počítám, že až mi bude tak 50 a víc, tak ta třešeň roztrhne tu hnusnou, starou, steřelou gumu ...:
... pak přišlo velikonoční pondělí a po něm naprosto šílený týden! Poměrně komplikovaná a časově náročná zakázka pro stěžejního zákazníka - ano je to Den Braven (dej jim bože věčnou slávu!) a do toho další malé spěchavé zakázečky pro stěžejního zákazníka - ano opět je to Den Braven a do toho stokrát nic co moří osla, v podobě maličkostí, které se také nedají odmítnout. Nakonec nic se nejí tak horké jak se to uvaří, takže jsme to vpodstatě zvládli ... i když trochu nám u toho strašilo ve věži:
... no a při tom všem jsem ještě musel stihnout oklepávat nějaké ty cihly ze zdi, kterou tatík musel rozebrat aby nepadla na sousedy a objednat kontejner, objednat písek, přivézt míchačku co skákala na vozíku jako živá na každém hrbku až se mi z toho ježily vlasy, přivézt cement ... manuálně to nakonec museli zvládat Jiřík s tatíkem. Na fotce je nakloněná zeď a dnešní stádium stavby:
... přes týden někteří značně zneužívali hezkého počasí aby se proháněli na motorkách, jiný v sobotu naložil svou milovanou ženu a dcery do Pažouta a vyvezl je - to je dost!:
... málem bych zapomněl na středu před velikonočním víkendem - to si to přihasil Ivan z Prahy. Pobláznil nás svojí novou motorkou a zvedl laťku v konzumaci piva tak vysoko, že budu potřebovat ten nový žebřík abych se k ní přiblížil a to ještě s pomocí kolektivu ostatních pijáků piva :-( ... :
a to by mohlo být zhruba vše ... zítra se uvidí. Má být nádherné počasí.
Málem bych zapomněl na Chlapy! Stále fárají na balkónech a počasí jim přeje - o to hůř jim to ale jde. To takhle zrána jeden položil dlažbu. Odpoledne už měl na cca 5 dlaždicích křížek - značku, jako že to není dobré. Druhý den to tři opravovali. Až s tím skončí tak pošlu fotku té nádhernosti.

SOBOTNÍ VYJÍŽDKA 31.3.07

1. dubna 2007 v 23:52 | MirT
Vyjížďku jsme nakonec nohodli na 9.00 už v pátek. Z tepelných důvodů :-). Já bych rád vyjížděl ráno co nejdříve - celá rodina ještě spí, takže mě nepostrádá a na oběd jsem doma :-). Jenže to bývá téměř vždy složitější. I tentokrát tomu tak bylo. Ještě si tak jsem na záchodě a Marek mi volá, že má před barákem námrazu ... "Ježišmarjá!" ... odbývám ho tím, že to musí nějak zvládnout na benzínku a že tam si jako dáme kafe, nebo tak něco, no a než se všichni sjedem slunce bude výš ... no jenže se s Rudou (... děkuji za komentáře v blogu, vážím si tvého zájmu Rudo!) dohodli že si brnknou v 9.30 a pak se uvidí ... takže se od 9.00 opírám na benzínce o motorku a pozoruju cvrkot - chlap dofukuje v kufru letní pneumatiky na hliníkáčích, dva mladí romové se žlutým žigulem tankují za 50,- nějaký maník myje wapkou krosku, chápavě se zdravíme ... teploměr na benzínce ukazuje 4,3°C ale je určitě víc. Nejsem žádný otužilec ale při 5°C mi pod kožkou stačí bavlněné tričko s dlouhým a druhé s krátkým rukávem, spoďáry netřeba. Na delší cestu pak maximální komfort poskytnou pršihadry. Kdo to nevíš, vyzkoušej to! Některým bylo tepla stále málo :-) takže jsem nic neřešil a v 9.45 vyrazil sám vstříc krásnému modrému sobotnímu (pozdnímu!!!) ránu. Nechtěl jsem riskovat, že narazím na horském okruhu na sníh, takže jsem volil svůj oblíbenější - na opavskou stranu. Tahám tam všechny co neví kam se vydat :-). Musím přiznat, že je skutečně čerstvo, ale jistá - rozumná dávka utrpení k jízdě na motocyklu prostě a rozhodně patří a pro mě je dnes snesitelná. Zastavuji až v Jakartovickém průsmyku (před chvílí jsem to tak nazval cheche ...) je to krásné místo. Uvažuji o tom, že si tu u cesty zřídím lavičku :-))), udělám pár fotek. Kolem potoka se potulují nějací chlápci v holinkách, s kbelíky... Zároveň s nimi popojíždí po břehu autem, asi manželka jednoho z nich s dítětem, které si fotí pro změnu mě. Přemýšlím, že se jich zeptám co to dělají, ale musel bych jim skočit do řeči. Něco řeší mezi sebou, mezi sebou a manželkou ... . Asi vysazují ryby, žáby, raky ... kdoví?
Myslím, že teplota už je dostatečná i pro ostatní, takže volám Markovi. Byli se mrknout v "Kravařu" na motorkářské kalhoty pro něj. Není ale příliš konfekčním typem, takže má smůlu. Jedu za nima, je to docela hezká cesta. Ruda, Marek "+ Jeden" pak vyrážíme stejnou cestou, kterou jsem přijel. Projedem kolem "Sádráku", vybudovali tu velmi sympatický a rychlý obchvat ..., zarážíme kousek za arboretem u hospody ve Stěbořicích - Nový Dvůr na něco teplého. Ruda s Markem jsou jen polívkoví, navíc je čeká oběd doma, +Jeden si dá číšnicí nabízenou svíčkovou za sedumdesát, kterou si velice pochvaluje. Já zůstávám u čaje, ó jak bych si do něj rád dal kááápku rumu :-). Zjišťujeme, že čas se nachýlil k poledni - no bodejť když někdo do desíti čeká na teplotu!!! Cestou na WC, cesta vede doslova labyrintem, doprava, kolem kuchyně a znovu doprava (záchod je čistý). Cítím známý pach vojenské kuchyně. Přesně tak je cítit vychladlá vojenská kuchyně po ránu když směna nastupuje a fasuje smradlavé směnařské hadry po předchozí směně. Nic proti zdejšímu podniku. Nejspíš je to tak cítit všude. Vzpomínám na kartáč s modrou značkou a kartáč s červenou značkou a hadr s modrou značkou a hadr s červenou značkou ... modrá na podlahu, červená na kotle ... v poledne už to pak bylo vždycky jedno ... Před hospodou si +Jeden dává rychlé cigáro - odtud společná fotka. Je mi jasné, že musím zvolit hezkou leč velmi krátkou, až "zkratku" trasu. Naštěstí mám okolí najeto. Ruda nás opouští kousek za Hlavnicí u starého větrného mlýna a jede na Velké Heraltice, Tábor ... domů, na oběd :-) no a já se zbytkem dnes podruhé dávám "Jakartovický průsmyk", který se všem moc líbí. Aby taky ne. Vážně tu asi udělám tu lavičku ... pak pokračujeme směrem k Hartě, kterou objíždíme směrem ku Bruntálu, jen odbočíme přes Dlouhou Stráň, pak kousek po dost blbé, hrbolaté cestě, křížíme hlavní, spojovačku Bruntál - Opava a přes Milotice sjíždíme dolů na hlavní Bruntál - Krnov. To už pak jedu sám. Mám zpoždění. Slíbil jsem být ve 13.00 doma u oběda a je 13.30 ... vůbec se mi nelíbí, že jsem to nedodržel. Ta hodina z rána prostě chyběla. No a fotky jsou z míst o kterých tu byla řeč:

PÁTEČNÍ KŠEFT

1. dubna 2007 v 22:31 | MirT
V pátek neoplývám výkonností. S Markem jsem si ale smluvil vyjížďku na motorkách, takže jsem si nechtěl kazit víkend touto prácičkou. Kamarád pořídil bývalou služební fabii, bohužel s reklamním polepem a jelikož je to můj chléb vezdejší tak tenhle "kšeft" padl na mne. Sundání starých samolepek je peklo na zemi! Čím starší, tím horší. A ještě platí - čím větší chladno tím horší. Takže pokud budeš někdy postaven před problém - sundat samolepku, vyber si teplý slunečný den či teplou garáž. Pak si připrav horkovzdušnou pistoli nebo alespoň manželčin fén. Dále toluen - pokud to bude na původním kvalitním laku, nebo natural 95 pokud to bude na šitovém laku či plastu a pokud to bude miniaturní cenovečka stačí WD40 (teď jsem na nové velké dóze WD40 viděl nový trubičkový aplikátor, konečně někoho napadlo s tím něco udělat, vždycky jsem totiž tu malou červenou trubičku někde ztratil). Pokud sundáváš velké plochy samolepky zůstane někdy (většinou :-) vysoká vrstva lepidla, kterou některým z uvedených rozpouštědel naleptáváš nicméně stejně musíš na to vlítnout mechanicky - menší plochy nechtíčkem, velké pak měkkou plastovou stěrkou - koupil jsem jich několik v barvách a lacích.
Problém při nahřívání samolepky spočívá v tom, že když to přeženeš tak je příliš měkká přetrhne se ti při stahování, když je nahřátá málo tak se ani nehne. No a když je úplně studená a to je tak kolem 5°C, je křehká jako lak. Při téhle práci zkrátka neustále nahříváš, popotahuješ samolepku a nadáváš. Pak tě strašně bolí prsty a zápěstí. Tak, samolepka je dole, zůstává lepidlo. Vezmi některou z výše uvedených hořlavin a hadr - nejlépe bavlněný nebo flanelový, rozpouštědlem nešetři, povrch lepidla musí být neustále smáčen. V případě potřeby přijde na řadu nehet nebo měkká stěrka. Když je dole i lepidlo, je třeba rozleštit přechody. Tahle fabie s černou metalízou nebyla až tak stará, takže na čirém krycím laku byly znát přechody jen hodně zblízka, ale takové červené auto po takových pěti letech ... :-( No a takhle jsem se prostě v pátek bavil a pořídil jsem pro tebe fotodokumentaci: