Březen 2008

PRVNÍ BLÁZNIVÉ KILOMETRY

30. března 2008 v 23:44 | MirT
Neděle byla tentokrát opravdu jarní. Bylo by škoda ji nevyužít a neujet si pár prvních jarních kilometrů a konečně vyzkoušet hračičku GPS. Měl jsem v úmyslu si vyjet sám a ušetřit tak některé z kamarádů zmatkům kolem oživování vyšeptaného agregátu mojí staré vrány, pobíhání tam a zpátky, zapomínání klíčů, telefonů a čertví čeho ještě. Vždycky si připadám jako dokonalý idiot. Jenže mi zavolal Jarda - bohužel (pro něj) parkuje o pár garáží vedle, zda se nechystám vyjet ... mno a tak se stal svědkem mého bláznivého počínání. Nakonec jsme konečně vyjeli (musel jsem se ještě vrátit pro telefon:)
Sjeli jsme si trasu Opava, Mikolajice, Vítkov, Jakubčovice, Odry - vyjeli jsme si tady na Veselský kopec omrknout oblíbené větrné elektrárny. Je odtud a hlavně kus výše od vysílače, úchvatný výhled na Beskydy. Na loukách kolem řádili borci s "kajtama" (drakem tažené kolečkové prkna). Odtud jsem poprve nasadil do akce GPS. Lípnul jsem držák do auta s přísavkou zevnitř na plexištítek motorky, nabíječku zapnul do připravené zásuvky a do ušisek vetknul sluchátka. Pokračovali jsme do Hranic na skok navštívit Konvajze. Pozval nás do oblíbené hospůdky na kafe. Jak se osvědčila GPS? Zpočátku jsem byl nadšený, nemusel jsem přemýšlet nad tím "kudytudy", s kruhovým objezdem jsem zaznamenal stejný problém jako v našem městě. Z nějakého neznámého důvodu mají tvůrci mapy nejasno v počtu exit-ů (výjezdů z okruhu) takže jsem odbočil blbě. To se samozřejmě nic neděje, pokud člověk nejede moc rychle, gps trasu téměř okamžitě "přepočítá" a vede dál, třebaže oklikou, nebo poradí otočit, když to dál nejde. Takže nás to dovedlo kam bylo třeba. Problém byl v tom, že jsem sice vnímal značky a dopravní situaci, jenže jsem si absolutně nedokázal vybavit kudy jsme to vlastně přijeli. Jen jsem furt jel a odbočoval ... a najednou jsme tam byli. Zajímavý, trochu děsivý jev ...
Další fopa mě čekalo na cestě domů. Myslel jsem si jak Jardovi předvedu úžasné schopnosti svého nového přístroje a zatím jsem předvedl mezery v jeho ovládání. Naprosto šíleným způsobem jsme se vymotali z města - úplně jsem totiž zapomněl, že když je k další odbočce 20 metrů tak to hlas ve sluchátkách nestačí doříct a hlásí další odbočku ... nakonec jsme přece jen vyrazili správným směrem. Jenže v tom fofru jsem minul odbočku na Odry a na E462 se nedalo samozřejmě otočit, takže jsme museli fičet dál a zajeli si tak asi 30 kliometrů. Útěchou nám mohl snad být jen hrad Starý Jičín na horizontu, který se skvěle vyjímal v západu slunce. Hlas gps nabízel jakési alternativy, ale při rychlosti 120km/h jsem to raději vypnul aby se to neuvibrovalo k smrti i s plexištítkem. Za Novým Jičínem mi Jarda mávnul ať si letím když tak spěchám a tak jsem letěl. No a pak jsem musel stejně zarazit a poslat domů zprávu, že se zpozdím, takže mě Jarda zase dojel a pokračoval si něco vyřídit v Opavě. Opět jsem zapnul z cvičných důvodů gps a klidnějším tempem dojel do garáže. Jarda dojel asi půl minuty po mně, takže jsem jsem v lesních zatáčkách za Fulnekem bláznil úplně zbytečně :-(
Co dodat ... se západem slunce přišla "kosa" a na cestě je "furt maras", ale bylo dobré zase slyšet to burácení větru v uších, cítit bolest v zápěstích ze spojky a plynu neboť na staré motorce je to dřina. Budu si muset zase zvyknout. Jen kdybych se necítil jako trouba ze všech těch zmatků. Ale Jarda to nekomentoval a já jsem se bavil ... během sezony se to srovná, případně, v nouzi nejvyšší, pomůže lék :-)

EINHEIT - dinosaurus ve Slezsku

20. března 2008 v 22:21 | MirT
Konečně se mi poštěstilo udělat pár snímků tohoto unikátu, jednoho z posledních svého druhu. Nejsem "vod dráhy", takže - "vo co de" ... stavěcí přístroj Einheit - něměcky "jednotka" je takové to heblo, v takovém tom domečku, jak se s tím přehazují výhybky a tak, víme? :-) Odborněji se dočtete o těchto přístrojích v následujících odkazech. Určitě doporučuji přečíst alespoň od 4. odstavce od konce v prvním odkazu. Připadá mi to docela napínavé a čtivé, s jakousi třešničkou na dortu nakonec - prostě parádní příběh! http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_12stit.htm a tady je to, oč vlastně jde, tentokrát zvenčí http://www.parostroj.net/technika/Navestidla_DR/navestidla_DR.htm Já jsem oproti ostatním stavěcím přístrojům zaregistroval jediný rozdíl - na kladce je místo řetězu ocelové lano :-) odborníci prominou. Jo a má to vzadu prosklenou skříň, kde jsou krásně vidět ... prostě hebla. Můj zájem o tato hebla má kořen jinde. Vlastně se na ně dívám skoro jako na sochy. Mají neopakovatelnou patinu - všimni si toho místa pod klikou (červená šipka). Kolikrát se tam obsluha hradla musela opřít, než odřela nátěr na kov ... a ty ručně, hezky štětcem, postaru vykreslené plechové cedulky i s ráměčkem ...

Vše nejlepší - Josefe

19. března 2008 v 9:44 | MirT
Od prvního zaměstnání mě obklopovalo spousta Josefů. Dokonce se pořádaly specielní a nezapomenutelné oslavy! Je to velmi tradiční české jméno. Bohužel nových nositelů tohoto jména nepřibývá jako dřív. Snad možná proto, že zní trochu starosvětsky? V každém případě s Josefem přichází jaro!!!
... obávám se, po dnešní zkušenosti, že to s tím jarem byla netrefa.

SAMÁ PRÁCE

13. března 2008 v 0:32 | MirT
Denní počet návštěv na počítadle a dlouhá pauza mě nutí sem přihodit pár slov a nějaký obrázek. Ne že by se mi nechtělo. Psát sem je pro mne způsob relaxace. Jenže ... zakázek se nakupilo, takže opět nestíhám. Jsem mizerným manažerem vlastního času. Dokážu dost přesně odhadnout, jak dlouho mi bude trvat manuální část každého kšeftu, ale ne tu, kterou si musím odsedět u počítače. Bohužel v posledních týdnech je to hlavně o tom počítači - nové designy privátních značek pro našeho VIP zákazníka. Výsledky pak ... snad, ... možná, někdy hodím na pracovní blog :-).
Blíží se čas nočního krmení Ellouše, a protože musím dodržovat jakoustakous vlastní životosprávu, takže po tom krmelci už se k PC nevrátím ... zde je prostě pár hlášek:
- na obrázku 1 zachytila "skrytá kamera" několik vteřin před akcí, na obr. 2 je vidět výsledek:
... pachatel těchto akcí je známý recidivista:
... jak pořád hopsá tak už protrhla sedák chodítka. Dojede už vpodstatě všude a dokáže z něj i vylézt a bimnout se do hlavy o zem jak mi dnes předvedla!
- v případě nudění se na posteli má nový trik, který Jituš nazvala "Chcíplej čert" překříží nohy, obrátí oči vsloup, zrudne, zpotí se, vyplázne jazyk, drží se za bříško ... stačí ale nastavit ruce k nošení či ukázat novou hračku a je to pryč! Zpočátku nás ale vyděsila! Taky jí narostly další 2 zuby (celkem má tedy 4). Při nošení se jimi dokáže nečekaně silně zakousnout ... třeba do krku či do ramene! Právě prodělává svou první rýmu ... odsávačka, kapky do nosu s rozprašovačem, Nurofen ... křiku jak při vraždění neviňátek ... jen kolem ní projdeš a oslizne tě jak slimák!
Taky jsem už začal pomalu zprovozňovat motorku. Dobil jsem baterku, promazal lanka, konečně ji umyl z loňské špíny, vyčistil svíčky a vymýšlím jak tam přibastlit GPS, kterou jsem si nakonec přece jen koupil (žádný strach, že by kouzlo bloudění zmizelo - spolehlivě to dokáže jen určit polohu a "nakonec" (!) navést do cíle a taky přehrávat mp3, takže konec iluzí o navigacích všeobecně).
Na závěr pro milovníky oceli a chromu v množství "více než velkém" přikládám foto "Divoké hvězdy" - nové mašiny kamaráda Milana M.
... to je panečku ingot, co :-)))
Jo a taky jsem se chtěl pochlubit nápaditým dárečkem k Valentýnu pro Jituš! Je to už sice trošku dýl, ale užili jsme si ho doma všichni:)