Červen 2008

... VIDĚN JINÝMA OČIMA V ČASE PRÁZDNIN :)

30. června 2008 v 11:58 | MirT
... dnes mám práci u PC. Takže sedím doma - u toho PC. Před chvílí zazvonil chlápek asi tak k padesátce. Nabízel nějaký speciální mýdlový prášek bez fosfátů. Asi si myslel, že mám prázdniny, protože chtěl vědět, jestli je maminka nebo babička doma :))). Škoda, že jsem byl sám doma. Jinak bych to dotáhl do konce a zavolal "mami!" na Jitku nebo bych zavolal na Natalku. Tu by nejspíš chlápek tipnul na mladou paní. To asi v případě, že by měla na rukou malou Ellu :))) ...
o hodinu později:
... a aby to nebyla až taková sranda, tak mi před chvílí přinesla pošťačka obálku s modrým pruhem ze zdravotní pojišťovny a uvnitř bylo vyměřeno penále za 12let zpětně za nějakou opožděnou platbu ve výši bez mála 6.000,- Kč. Jinak mi vesele každý rok psali, že vše platím v pořádku. Hajzli jsou to a svině svinuté! .... halelujááá :(((. Je vůbec možné aby dělali takové podrazy? Nevěřím, že na to přišli až teď!

... v souvislosti s rohlíkama

20. června 2008 v 20:53 | MirT
Vykračuji si tak s dobrým vínem v ruksaku pro hezký večer. Slunce zapadá a vrhá to nejkrásnější světlo dne. Mozkem cloumají dvě piva a dva myslivci a z ulice dělají to nejkrásnější místo na světě. Kousek od našeho vchodu dva týpci - muž a žena revidují obsah kontejneru. Chlápek ukládá do velké staré kabely úplně celý chleba: "... já to mám komu dát" říká polohlasem směrem ke kolegyni. Zaujal mě způsob jakým ten chleba držel a jak jej ukládal do té ohromné ušmudlané tašky ... bylo v tom snad všechno, co je už většině lidí cizí ve vztahu k tomu, co je odjakživa synonymem pro jídlo.
Dalo by se pokračovat o tom, jak dnešní fofr receptury degradují tradice a jak to ovlivňuje pohled na věc, ale ten ušmudlaný týpek to pro dnešek postavil tak nějak do úplně jiného světla ...

1. Jarní jaroní

14. června 2008 v 22:34 | MirT
Tuším, že to sem dlužím ... asi x. týden a bylo by škoda to jen tak přeskočit. Byl to báječný víkend. Sešli jsme se tradičně už v pátek ve složení "tvrdé jádro" + širší okruh přátel u Ivoše za potokem. Program rovněž tradiční - pivo, buřty, moudré rozpravy .... netradičně přijel i Roman H. a Leoš V. Jako vždy se mi nechtělo odejít, s posledními vytrvalci Knedloněm a Vlastíkem jsem však zůstat nemohl. Ti se sobotní vyjížďky neúčastnili, takže si mohli dovolit pařit nonstop, což víceméně udělali. I tak jsem domů dorazil kolem 01.00.
Sobotní ráno začalo, jak jinak, hrubou kocovinou. Bohužel je to pro mne i nekteré další rovněž tradicí. Nesli jsme to však statečně a vyrazili na vyjížďku podle plánu. Jako obvykle s malým zpožděním.
Rozvláčným tempem jsme se ubírali přes Albrechtice, Hynčice ... Heřmanovice, do Jeseníku - zde krátká přestávka na pumpě, kde jsme mohli obdivovat Pištovo "vytěžené" rukavice a "plovoucí" pedál zadní brzdy a taky můj tekoucí odvzdušňovák na levém třmenu.
Pak krátký přejezd na oběd někde v Lipové. V restauračce - tuším, že ji navrhnul Ruda, to odsejpalo, takže jsme se nezdrželi. Čekal nás Fajův pohřeb a ještě kus cesty. Vzali jsme to přes Bělou, Vidly, Karlovu studánku, M. Morávku - teď už docela svižněji. Cestou se totiž někteří odpojili aby doma vyzvedli kytku a my ostatní se chtěli ještě kousek svézt, ale protože čas hrál kvapík, bylo třeba za to trochu vzít ...
Večer nás čekal nepatrný zbytek piva. Naštěstí vypomohl Marek basou piva. Já si donesl lahvičku vynikajícího Tramínu červeného. Akcička se odehrávala na tzv. Ježečkově palouku na Ježníku (pár fotek z tohoto místa v článku http://xj650.blog.cz/0804/jarni-vychazka)
Bylo to super. Řekl bych - pro mne ještě lepší než v pátek. Spousta prostoru. Děti dováděly kolem až do tmy, pak jim Vlasťa s Knedlíkem připravili "bojovku". Velký altán, posezení kolem ohniště ... odcházel jsem samozřejmě s posledníma. Byl to moc hezký víkend a opravdu jsem si ho užil. Poděkování patří tradičně Ivošovi, Pavle a Borisovi jako tmelícím prvkům. Snad se nám podaří dlouholetou tradici udržet. Ještě zbývá omluva na konec za stručné a nezáživné čtení a pidifotečky. Je to už dýl a rád bych sem nahodil další věci.
Tak Jardo, máš to konečně tu ... ber to jako "děkuji" za údržbu trávníku před garážemi :-)

Sýrburgr, idiot a rohlíci

10. června 2008 v 23:05 | MirT
Dnes jsem shledal svůj účes neupravitelným. Rozhodl jsem se tedy investovat svých 80,- peněz do kadeřnice. Umyl jsem si palici, nasedl do Pažouta a vyrazil. Hned na druhé odbočce jsem normálně přehlídnul BMW - resp. uviděl jsem ho v poslední chvíli. Maník v kšiltovce sice neměl rozsvíceno, jeho rádio jsem slyšel i já a navíc jel rychle .... Prostě jsem ho neviděl, moje chyba. Klučina se chtěl mermomocí narvat na moji odbočku, přesto, že tam nebylo mrť místa ... takže jsem zlotřile dokončil svoje nedání přednosti a pokračoval za svým cílem. Stříhání proběhlo bez zvláštních příhod, jen paní holička si během stříhání vyřídila jednu SMS, ale prý to bylo nutné. S ostříhanou hlavou jsem si spokojeně vykračoval k poště, kde jsem parkoval. Procházeje kolem hamburgrárny přepadla mě náhle nezvladatelná chuť zahodit 27,- za hamburgr. Paní za pultem přijala objednávku, shrábla drobáky a tou samou rukou od peněz (!) mi do rozřízlé housky nandala všechny náležitosti. Uf, řekl jsem si, nebudu citlivka, ... jsem. Převzal jsem to zboží a rychle si kousl. Pozdě. Můj mozek mi už změnil dobrotu na nedobrotu. Statečně jsem "to" do sebe soukal a při tom myslel na to jestli moje myšlenky dokáží ovlivnit stravitelnost. Zabývaje se těmito temnými záležitostmi, došel jsem k autu a vidím, že chlap s dodávkou zastavil tak těsně vedle mne, že šance nastoupit prostě nebyla. Koukám na to a říkám si, no co však nespěchám. Chlápek z dodávky - malý tlouštík, viděl můj pohled a preventivně na mne zahulákal, že blbě parkuju ... rychle jsem zhodnotil svoje šance a připravil se k boji. Adrenalínu bylo po zážitku se sýrburgrem dosti, už jsem ho nepotřeboval a mrdnul s ním do koše. Malý tlustý agresivní idiot s dodávkou značky WV Transporter - poslední model, dnes ve 14.45 prostě musí zemřít! Řekl jsem mu, že parkoviště nebylo prázdné když jsem parkoval já a ať se s tím tankem nesere kde není místo a ať vypadne, že chci odjet. Chlap se ke mně zhurta rozešel ... Řekl jsem si, tak a teď to Míro přijde, sáhne na tebe a ty ho prostě zabiješ jak jsi měl původně v plánu ..., ne Míro, ty nebudeš čekat ty zabiješ ihned ať krev tohoto malého tlustého idiota co nejdříve smyje pachuť ohmataných mincí co máš v puse z toho zatracenýho sýrburgra! V tom okamžiku se z pošty vyloupl policajt a toho idiota tím vlastně zachránil ... a mně asi taky. Chlápek prudce změnil směr ode mne ke své dodávce a spěšně opustil jeviště, zanechávaje mne mým problémům se sýrburgry, špinavými penězi a nedopečenými rohlíky. Viděli jste film "Volný pád" s Michaelem Douglasem? Můj oblíbený! A ještě něco, pral jsem se 2x v životě. Jednou v desíti, podruhé ve třinácti. Jednou vyhrál a jednou prohrál :(
... minulý pátek jsem nakoupil nádherně propečené rohlíčky z inkriminované pekárny. Ale ouha. Receptura těsta prostě nedovoluje propečení. Rohlík byl uvnitř příliš suchý. Prostě těsto je upraveno tak aby rohlíkům stačil krátký průlet pecí ... úsporné! Znáte cukroví z nepečeného těsta? Tak teď k tomu můžete začít počítat i ty rohlíky. Jitka říká, že mi v poslední době nic nevyhovuje. Má pravdu. Budu se muset vrátit k místu, které mě "načalo" a vypořádat se s tím.
Zatím uplatňuji terapii psaním :).