Květen 2011

4 volná odpoledne

31. května 2011 v 23:26 | MirT
Minulý týden byla Jituš s holkama v Praze, takže jsem měl 4 volná odpoledne s krásným počasím jen pro sebe. To první jsem Radka vytáhl na Baraniu Kopu http://cs.wikipedia.org/wiki/Bliszczyce , bohužel jsem vybral tu nejbrutálnější trasu, přes pole řepky a bahnivý dolík na polské straně, takže trochu nadával celou cestu na kopec. Pár obrázků zde, bez hesla http://xj650.rajce.idnes.cz/Polsky_kopec/ , počkali jsme si tu na západ slunce a dolů sjeli lidštější trasou, polňačkou přes Ciermiecice. Nakonec to byl v šedi pracovního týdne osvěžující zážitek, co?

Druhé odpoledne jsme kolmo vyrazili opět do Polska. Původně jsme chtěli v Ciermiecicich odbočit doprava a přes Bliszczyce a Branice, Úvalno a po nově budované cyklostezce kolem Petrova rybníka zpátky. Večer jsem se ale podíval do mapy a zjistil, že to bude kolem 30km, pokud na polské straně nezabloudíme. Zalekl jsem se vlastní odvahy, naštěstí Radek přišel s příjemnější variantou - v Ciermiecicích doleva, přes Pietrovice do Chomýže, přes můstek, zahulákat na Martina a na pivo do "Picerky". Bylo to občas tak trochu do kopce, polskými vesničkami co se jaksi zasekly v polovině minulého století, zato s výhledem na Krnov z neobvyklé strany. Vidina piva mi navíc dávala křídla :)

Třetí - páteční odpoledne bylo motorkové. Domluvili jsme se s Radkem původně na 17.00, protože se mu však povedlo skončit v práci trochu dřív, upravili jsme to na 16.30. Trochu se mi to vymklo, v 16.00 jsem si ještě opékal na pánvi "lančmít", v 16.15 se tím cpal, v 16.20 před barákem potkal Tomáše na kterého jsem pak zpoždění svedl a v 16.40 vytahoval motorku z garáže. V 16.45 se za mnou na Hlubčák přihnal Radovan aby mou činnost urychlil. Chvíli po 17.00 jsme vyrazili a "Na Špici" nás odchytl Jarda, že jede s námi, takže jsme se otočili zpátky ke garáži a čekali na něj. Pak jarda zjistil, že musí domů na náměstí pro řidičák, protože původně neměl v úmyslu nikam jet. Dali jsme si tedy sraz na benzínce směr Opava a konečně vyrazili směr Těšíkovská kyselka, následující trasou, přičemž červená značí cestu tam, modrá zpět, křížek Těšíkovskou kyselku a fialová šipečka bezva vracečku s hrubým asfaltem, tečkovaně značím díratý asfalt:


... speciálně pro Jardu ještě detail té zatáčky, o které se mi zdálo:



Jeli jsme poměrně svižně, bylo třeba stihnout ještě večerní grilovačku a zbytek Borisova piva u Martina a taky domluvit zítřejší vyjížďku. Dali jsme si nové i staré Ecce Homo a pak na Těšíkov. Sotva jsme si lokli železné vody, na nebi to začalo vypadat bouřkově. Ve stejném okamžiku nás začali shánět v Chomýži u ohně. To nás však neodchýlilo od plánované trasy. V Libavé nás trochu zaskočilo pár kapek a o pár desítek metrů dál asi kilometr silnice těsně po lijáku, ale nezmokli jsme. Jen motorky ten mokrý kousek zasvinil dokanale. Sotva se objevila suchá cesta zrychlili jsme aby to příjemně odsejpalo. Tím nemyslím nějakou střelbu, ale tempo, které znamená jet co nejrychleji - nejplynuleji - s minimem brždění a bezpečně. Byl to podle mého názoru velmi pěkný okruh s výhledy do kraje, minimem provozu, poměrně kvalitní cestou a rozumnou délkou necelých 160km - akce tak akorát když vyrazíš pozdě odpoledne a chceš se vrátit do západu slunce. Zajeli jsme ještě zkontrolovat k ohni zda ještě zbylo nějaké pivo ať se nehoníme zbytečně ... naštěstí měl Martin v zásobě nějaké lahváče když jsem pak s Járkem dorazil kolmo.

Sobotní vyjížďka neměla jasný cíl. Flatráky na Mušově za 400,- jsme zavrhli, Memoriál Františka Šťastného na brněnském okruhu některý připadal daleko, takže se ve snaze o co nejhojnější účast vyrazilo směr Rýmařov, Dlouhá Loučka kde jsme se vyfotili http://xj650.rajce.idnes.cz/1_Spolecna_vyjizdka/ (heslo jako obvykle - do obou kolonek můj e-mail) a pak se pár malověrných otočilo k domovu. Tvrdší jádro pak vykombinovalo další trasu přes Šumperk k muzeu ve Vikýřovicích, kam jsme nikdo nechtěli. Tomáš s Ivankou se začali cpát řízkama a od Červenohorského sedla se blížila temná hradba mraků, nevyhnutelně značící bouřku. Zvedl se vítr, ale kolektivu dost dlouho trvalo než pochopili, že musíme zpátky do Šumperka na nějakou benzínku, chcemeli zůstat v suchu. Liják se zarazil v horách, takže jsme chvíli postávali na pumpě. Radovan s Tomášem se pak oddělili s myšlenkou objet tu nadcházející hrůzu přes Uničov. Já s Borisem a Michalem jsme vyčkávali další půlhodinu než jsme se vydali původním směrem - Skřítek. Kousek za Šumperkem byla mokrá silnice, plná kaluží po vydatném lijavci a pořádně to klouzalo. Mně to klouzlo poprvé ještě v Petrově n.D., Boris dokonce protočil kolo na výjezdu ze zatáčky u hospody co je pod Skřítkem (chata Ztracenka). Od Skřeta na Rýmařov to bylo ještě horší. Liják z bučiny lemující silnici, přímo na ni posrážel vrstvu rezatých květů, které se rozhodně netvářily, že by mohly podpořit adhezi. A do toho začalo vydatně pršet. Zastavil jsem postup ke Krnovu na první benzínce. Přioděl jsem se doplňky dešťobornými a pokračovali v krasojízdě. Boris má nepromokavý textil, zato Michal si užíval v džínách. Ani jsem si nevšiml, zda to byly jeho oblíbené, s dírou. No to je jedno, déšť nás doprovodil až do garáží. Byvše sám doma, měl jsem dost času uvést mašinu do "ptašnikovského lesku", což mi trvalo asi 3 hodiny, načež pod motorkou zůstalo pískoviště - takto zbytek jesenických hor splavených deštěm na silnic. Z garážky jsem pokračoval přímo do hospody, kde už čekala skupinka, která se pokusila ujet větru dešti. Nevedlo se jim o nic lépe než nám. Najeli si spoustu kilometrů, zažili déšť i kroupy a dorazili o hodinu po nás.
... tak taková byla naše 1. jarní společná a tím také končí moje 4 bezprizorní dny :)


Už vím, kdo to hraje :)

25. května 2011 v 8:47 | MirT
Asi před rokem jsem si v mobilu nastavil, jako vyzvánění, skladbu ze soundtracku k filmu Pelíšky. Je to takový starý rock, hodně "kytarová" záležitost. Zalíbilo se to i Markovi a Martinovi, takže když jsme někde pohromadě a zazvoní - zahraje někomu znás telefon, je zábavné sledovat jak se trojice chlápků plácá po kapsách, ... ale čím dýl tím líp, je to totiž skvělá skladba! Už jsme se párkrát dohadovali, kdo by to mohl hrát, ale na přebal CD se nikdo nepodíval :)))

Včera jsem měl pracovní schůzku. Zazvonil-zahrál mi mobil, pár tónů, než jsem to típnul, ale to stačilo aby je pán co jsem s ním jednal spolehlivě identifikoval. Takže už nebudu dále napínat, jsou to The Matadors!

INFORMACE o kapele zde:


K POSLECHU:

Takže jděte do nich !!! - tady za mlada, bohužel jen s přebalem desky: http://www.youtube.com/watch?v=3phQ_JeqG5w

... (ale tady jsou v jiné skladbě v plné parádě své doby, je to srandovní http://www.youtube.com/watch?v=Pg__fI9C2TU&feature=related )

... a takhle to hrajou dnes http://www.youtube.com/watch?v=CVZ5lRN8INc

... fanšmejkři si přečtou i komentáře pod klipem, případně si přehrajou i nějakou tu vypalovačku ze seznamu v pravo - takový "Slunečný hrob" od Blue Effect http://www.youtube.com/watch?v=ckNMjjxNWGk&feature=related úvodní skladbu z "Pelíšků".



Borisova 50ka

23. května 2011 v 0:22 | MirT
Minulý týden jsme měli to potěšení oslavit nejkulatější kulatiny v životě lidském, nestora (http://cs.wikipedia.org/wiki/Nestor) našeho týmu - člena tvrdého jádra "DOPŘEDU" (DOjet, PŘEDjet, Ujet), Borise. Naše volné uskupení však obsahuje Knedlíka, který co neví nepoví - nic mu není svato, domáknuv se, že náš kamarád dostane darem let plachťákem jal se mu při nejbližší pivní příležitosti vysvětlovat jak se dá jeho 120kg dostat do vzduchu *(Boris je opravdu velký chlap, vysoký, ... samý sval). Tím nám drobet zkazil moment, u dárku kýženého, překvapení. Martin & Vlaďka však přišli s legráckou - fiktivním darem:



... nejlepší na tom bylo, že o tom nikomu neřekli. Při předávání Martin přednesl vynikající, velmi vtipný projev, který začínal slovy: "Přátelé, kamrádi ..." - vzpomněl jsem si na filmové zpracování Čapkova Krakatitu :). Skvělé na tom bylo, jak si všichni pochvalovali, jak skvělý dárek to ten Boris dostal :))), hajzlíci :) ... no, vydrželo to asi 30minut, než to prasklo, anžto po předání takovéhoto daru logicky vázla distribuce alkoholů a dobrot ze strany pořadatele oslav :), ... a zprůchodnění distribučních kanálů logicky vedlo k "s barvou ven" ... ale ne, dělám si prdel, nikdo tvář neztratil, vše probíhalo v dobré pohodě plné půllitrů Svijanského mázu (11°), tequily, tequily, tequily, tequily a tequil s bonbonem Lesněnkou na dně. Grilovala se svinská kolena a vynikající grilovací klobásy z Kaufu, které se pro mne překvapivě staly hitem letošní grilovací sezony (loni to byla jakási Maďarská klobása z Lidlu, letos měly dobře našlápnuto Frankfurtské párečky), přestože v syrovém stavu vypadaly jako nechutné šulince :))). S příchodem večera pak "byla jita" i oblíbená cesta po kolejích ke studánce ...

Pokusil jsem se zaujmout střídmý postoj, což se mi v podstatě podařilo, uvážíme-li poměrně snadný přístup ke všemu. Žádné zvracení, tentokrát :). Protože, začalo pršet, upustil jsem od stavby stanu a uvelebil se (až v úplném finále oslav !) ve svém Kadettu, ve svém na zakázku šitém útulném spacáku, pustil si četbu na dobrou noc a zhasnul ... se. Déšť ťukal decentně do plechu, tak akorát, aby byl jeden rád, že je pod plechem a ne úplně na plech :). Ráno, po nahození systému jsem pak s uspokojením shledal, že mi není zdaleka tak, jak jsem si myslel, že by mi mohlo být :). Vydařená akce. Pár fotek zde http://xj650.rajce.idnes.cz/BORIS_50/ , pro přístup - do obou kolonek, jako obvykle, napsat můj e-mail. Zejména přípitky na kolejích jsem se pokusil nacvakat co nejtěsněji za sebou, takže, máte-li svižné připojení, stačí přepínat šipky na klávesnici levá pravá, budou obrázky tohoto okamžiku jako živé :). Trochu mi to připomíná "Poslední večeři" :).


Pořádná zombie kérka :)

22. května 2011 v 13:30 | xxx
Tak tohodle typa potkat za šera, tak se možná pokakám :) ... http://www.theslowestblog.com/2011/05/zombie-tattoo.html
... některé chladné měsíce vypadají dost depresivně.

... dal to celé :)

16. května 2011 v 16:59 | the slowest man

CLASSICI

5. května 2011 v 12:38 | MirT