Prosinec 2011


Závody youngtimerů!?

26. prosince 2011 v 22:29 | MirT
Klucí chtějí uspořádat amatérský závod na youngtimerech na okruhu http://www.motorkari.cz/forum-detail/?ft=116655&fid=24&pgr=1 pročítal jsem diskuzi - velice často tam odkazují na některé Ivošovo inzeráty!

Guzzi o 90° horizontálně

26. prosince 2011 v 20:41 | MirT
... jen pro zajímavost, já zůstávám konzervativní http://www.raven-moto.com/index.html

PF_2012

23. prosince 2011 v 15:26 | MirT

Jak udělat hranolky, tvrdé jako klacíky :)

17. prosince 2011 v 9:00 | MirT
Děláš si někdy hranolky v troubě? Takové ty jako předsmažené. No, tak já si je v pátek s Natalkou dělal k smaženýmu Herlmelínu. Nahřál jsem troubu, vysypal "to" na plech a čumím na to - z pytlíku se vysypala ještě hrst ledu. Říkám si, hajzlíci, místo hranolí led, ale co, jakápak panika kvůli trošce ledu. Pěkně jsem ho všechen vybral, šoupl jsem to do trouby, nastavil minutku a šel jsem obalit ten sejra. Na obalu těch fritek píšou - v troubě 15 - 20min / 225°C, po deseti minutách teda dávám smažit sýr a při té příležitosti mrknu na ty hranolky. Zdají se mi příliš vypečené! Radši je už vytáhnu. Dal jsem to na talíř, ty jo, chrastí to jak štěrk! K jídlu to moc není, takže led příště nevyhazovat! ... ale když na to naplácáš tatarku a kečup! ... tak to nakonec stejně vyhodíš i s tímhle sráčem :) Prostě hnus velebnosti.

Krásné město na dva dny?

16. prosince 2011 v 6:00 | MirT
Ve čtvrtek ráno jsem měl chvíli času, pustil jsem si telku. V jakémsi ranním pořadu tam byl Vladimír Čech (takový ten prošedivělý herec-moderátor ... ale to je jedno), vyslechl jsem několik audioknih, které načetl, tak jsem ho chvíli poslouchal. Zrovna vykládal jak s kámošema vymyslel, že obejdou Československo po červené značce, prý je to hřebenovka údajně nejbíže hranic. No, to jsem si neověřoval, ale zaujala mne druhá část toho co vymysleli a to, že si v každé hospodě dají alespoň jedno pivo. Nevím jak dlouho už to "jdou", ale říkal, že by se teoreticky mohl okruh uzavřít tak za cca čtyři roky. Taky se zmínil o krásném městě na severu - Krnově, neboť se jim jej nedařilo překonat po dva dlouhé dny. Navštívili tu údajně 23 hospod :) ...
Tak to ale šli chlapi asi jen po hlavní ulici a jen po jedné straně "bo" kdyby to chtěli dát i podruhé a s vedlejšíma po obou, nikdy odsud neodejdou :). Každý pátek mám u nás pocit, že kdo má čím pít, je v hospodě. Každý přece ví, že v hospodě je líp než na světě!

U pokladny stál ...

14. prosince 2011 v 7:00 | MirT
Pro značnou oblibu kontroverzních okamžiků, přidávám jeden ze "suprmárketu". Před vánocemi přijde k duhu :). Tak jsem si zas po nějaké době řekl, že si skočím pro sváču do Alberta. Dostal jsem totiž choutku na salámek pod názvem "Bochánek Madrid". Tuto masnou sloučeninu u nás koupíš bohužel jen tady. Sice tu mají pro změnu zase blbé rohlíky, ale co už. Chvíli jsem podumal a zvážil zda mi ten salám stojí za to, zaseknout se uvnitř minimálně půl hodiny. Představil jsem si vedle toho saláma ještě další pozitiva - jako prohlídku časopisů zdarma a ... no a to je tak asi vše. Nakráčel jsem statečně "dovnůtri", "upe" bez košíku abych byl dostatečně aerodynamický. Zkrátka abych měl dobrou průchodnost terénem. Lidi do sebe vráželi košíkama, ponechávali je stát na nejnevhodnějších místech, zkrátka chovali se standardním způsobem. Na okamžik jsem podlehl malověrnosti, že snad ten zatrsalám nebude a prodíraje se spoluobčany a jejich bojovými vozíky, vymýšlel alternativu. Byl! Teď tři rohlíky. Jsa potěšen získaným "bochánkem z Madridu" v hlavě se mi odvíjel Waldemarův popěvek "... život mi utíká žízeň je veliká ..." (Slavíci z Madridu ©). Prodral jsem se k rohlíkům. Zde popěvek utichl. U dnešních rohlíků si nelze nic zpívat ani v duchu. Očima jsem si vybíral svou "ne-vypečenou" trojku. Byl jsem, pravda, krapet pomalejší - v supermarketu musí jeden být v pohybu, a už do mně najela hudrmanice vozíkem a mírným tlakem mně pobízela kupředu. Raději jsem popadl to pečivo ať nemusím čekat na další kolo. Vydal jsem se k pokladnám. Ano je jich tu hodně - ano je to blbý marketingový trik. Nikdy neběží všechny, to bych si snad i vyfotil. K podobným blbým marketingovým trikům patří - nejlevnější zboží dole - to ale chápu, ok, ale mezi všemi blbými marketingovými triky vede přestavění regálů, kdy všechno je jinde než včera. Abych nezapomněl ještě na jeden oblíbený - paleta v chodbičce! No a samozřejmě vždy mě potěší pracovník marketu jedoucí skrzevá cééélýýý obchod s paleťákem aby zatarasil poslední volnou chodbičku další, stejnou paletou něčeho co už tam stojí na dalších dvou paletách. Lidi zmateně uhýbají do bočních chodbiček, vrážejí do sebe, ozývá se apokalyptický drátěný třesk poloprázdných košíků! Ozve se hukot! Ústupová cesta je uzavřena! Chlapík s čistící mašinou dostal pokyn od nejvyššího manažera prodejny k obchvatu z boku! Lidi jsou v pasti a je čas nasadit do boje zálohy. "Seržant" na informacích vysílá ozbrojená družstva opláštěných pracovnic doplňovat regály v sektorech A, B, C. Tlak narůstá, je třeba nasadit obrněné divize paleťáků. Nikdo nodolá soustředěnému náporu rozjetého paleťáku naloženého paletou levného a slevněného piva! Lehká jízda drátěných košíků ustupuje ke kasám aby opustila bojiště jen s finančními ztrátami ...

Jelikož dnes patřím k "pěchotě" - bez vozíku :) prošmejknu se poměrně hladce ke kasám. Zde ustupující "vojso" hudrá, "cská",u dvou pokladen - coby jediných mostů, které nepřítel nestačil vyhodit do vzduchu. Brání je kulometná družstva s temným mužem v pozadí (ochranka :), který odpráskne toho kdo ustoupí či pronikne :)).

Ale vážně :), stojím u kasy. Přede mnou dvě postarší hudrmanice s plným košíkama, fialové vlasy vyfoukané navysoko. nervozně popojíždějí košíkama, neví kterou kasu si vybrat. Začínám se v duchu usmívat. Ozve se hlas z informací, povolávající pokladní ke kase. Hudrmanice, zkušené harcovnice, zatnou ruce na madlech svých nákupních košíků - snad to bude tahle kasa hned vedle. Přikrčí se, pokladní se blíží, nahýbá se k pokladně, hudrmanice najíždí k zatím ještě neaktivované pokladně!!! Pokladní si cosi bere ... a ódchazííí :) Mezitím co dvojice hudrmanic opustila frontu u naší kasy, fronta postoupila, vyplnila vzniknuvší mezeru a hudrmanice tak vlastně ztratily pozici. Hudrmanice s fialovými vlasy si však dokáží poradit. Jsou přece ženy, navíc v letech, kdo by se opovážil ...! Návrat na ztracenou pozici se dělá následovně. Hudrmanice tuší za sebou nasupený dav. Nesmí se však otočit aby nemusela "face to face" :))) čelit pohledům. Lehce couvne a vrazí košík bokem do fronty. Pak stačí vytrvale, lehce tlačit a lidi, oni se rozestoupí, jako kravičky ve stání ve svém milém kravínku. Hudrmanice snese nějaké to huhlání a cskání zezadu a máli ssebou kolegyni, nebojí se vlka nic. Stojím za nima a směju se ...

Přeji veselý vánoční velký nákup. Normálně se bavte, tohle jsme přece my, lidé :)

Na poště

13. prosince 2011 v 7:00 | MirT
Máte taky u vás na poště takový ten přístroj, na kterém jsou vedle tlačítek vypsány služby? Stiskneš tlačítko vyjede ti číslo, najdeš si místečko a sleduješ světelnou tabuli, při změně čísla pípne, mezi tím si nenápadně prohlížíme spoluobčany ... Pravidelní návštěvníci pošty vědí, že i když si zmáčkneš třeba balíkovou přepážku, můžeš tu vybrat prachy, zaplatit složenku a tak. V dnešní době jsme většinou pravidelnými návštěvníky pošt všichni. Stojíme si tu v tom smrádku, někteří jsou zjevně nervní jak to trvá. Nikomu se tu nechce stát. Co s tím český člověk udělá? Jsem dobrý pozorovatel, malý český člověk si vyjede tři čísla u různých služeb a celý systém, který má vše zefektivnit a urychlit je v prdeli! Koukám na to, dělá to každý třetí. Kdyby tak každý ten třetí věděl o těch předcházejících třetích. Dívám se na světelnou tabuli s čísly a vidím jak často se k příslušnému číslu nikdo nehlásí. Jeho majitel už možná šťastně stojí u jiné přepážky, možná je už dávno pryč. Nevím přesně, jak dlouho úřednice nechá svítit příslušné číslo a čeká. Je to minimálně 15 vteřin! Taky zdržujete ostatní a bezostyšně si neustále prohlížíte své tři lístky, neboť si nedokážete zapamatovat ta tři trojčíslí? Blíží se svátky, pošta bude narvaná, bude spousta času podívat se jak na tom kdo je s ohleduplností. Jen těžko se dá očekávat, že směrem nahoru to bude lepší, když malý český človíček tady dole dělá svoje malé sviňárničky bez mrknutí oka ... :)

Balkonoví huliči 2

11. prosince 2011 v 22:07 | MirT
Právě skončilo krátké mezidobí, kdy se větralo krátce a zároveň venku nebylo až tak zima, aby standardní hulič nevydržel na svém balkoně svých deset minut v pantoflích a županu. Udělalo se však chladněji a co myslíte, že udělá agresivní hulič co nechce mít smrad z vlastních cigár doma? Stoupne si prostě na chodbu a hulí na chodbě. Ser pes, že zasmradí 7 pater, než nějaká dobrá duše z dvojpokojáku, co má klíče od balkonu v mezipatře, jej laskavě otevře a vypustí to ven ... Srandovní na tom je, že jsem huliče ještě nepřistihl "face to face", i když tuším o koho jde. Mám pocit, že dobře vědí, že to co dělají není zrovna ohleduplné, ale většina partají se vozí výtahem a tím pádem je procento přistižení menší. Začal jsem chodit pěšky a dobře se bavím když mi to vyjde a hulič musí zapadnou s hořícím cígem do bytu aby se vyhnul případné konfrontaci. Proběhnu kolem, o patro níž se zastavím, pár vteřin počkám a dusám zase nahoru. Hulič musí znovu do svého bytu! V jeho patře polohlasem nadávám na smrad. Nahoře zaharaším klíčemi, odemknu, zamknu a dusám dolů ... :)

Tip na dlouhé zimní večery

7. prosince 2011 v 13:55 | x
... kdyby si tak na to před koncem převrátil kafe http://vimeo.com/miguelendara/hero

P.S. Já si jednou zvrhnul do klávesnice 2dcl bílého, ač bylo suché, lepilo jako ďas :)